Seriál "Doba koronavirová" - 4. díl - Rozhovor s Mgr. Sylvou Hrubou
- Jak jste jednala 11. března při uzavření škol?
Abych byla upřímná, vůbec jsem nečekala, že se školy uzavřou tak rychle ze dne na den. Dozvěděla jsem se o tom během dopoledne. Ve spěchu jsem pro děti nachystala aspoň pár materiálů na domácí práci. O všem jsme si spolu promluvili a odcházeli domů s pocitem, že se za pár dní znovu uvidíme.
- Jak těžké bylo přejít z klasické výuky na ONLINE výuku? Jaké nástroje používáte?
Jakmile jsem nabyla jistoty, že doba našeho odloučení bude delší, začala jsem hledat optimální nástroj, který by vyhovoval nám všem. Nejdříve jsem vyzkoušela Skype a posléze využila možnosti online výuky přes Microsoft Teams. Velmi mně pomohl program Smart Notebook, ve kterém jsem pro děti online výuku připravovala. Sdílela jsem také interaktivní učebnice a cvičení. Těžké to pro mě nebylo, ráda pracuji s výpočetní technikou, baví mě objevovat a učit se nové věci.
- Jak to zvládly děti?
Z mého pohledu skvěle. Některé z počátku potřebovaly pomoc rodičů, ale za chvilku si téměř všechny se záludnostmi techniky poradily samy. Velmi brzy se naučily pracovat s PC nebo tabletem. Byly také velmi ukázněné. Mnohým se ale brzy začalo stýskat nejen po paní učitelce, ale hlavně po svých spolužácích.
- Jak to podle vás zvládli rodiče?
Rodiče si zaslouží velkou pochvalu za jejich aktivní přístup a trpělivost. Také děkuji za pomoc a rady při rozjezdu online výuky. Určitě to pro ně byla velká zátěž. I přes to přistupovali k výuce velmi zodpovědně. Mnoho z nich přinášelo do výuky i nové prvky a nadstavbu. Natáčeli videa, posílali fotografie.
- Co všechno se dá podle Vás učit na dálku?
Podle mě téměř všechno, ale z dlouhodobého hlediska by taková výuka byla neudržitelná a směřovala by spíše k domácímu vzdělávání. Přímý kontakt učitele a žáka je velmi důležitý. My spolu ve třídě hodně mluvíme, děti rády sdělují svoje zážitky, učí se navzájem. To online výuka úplně neumožňuje.
- Jaké vidíte klady a zápory tohoto období?
Nevím, jestli můžeme mluvit o kladech. Nejlépe by bylo, kdyby k této situaci vůbec nedošlo. Byla to doba, kdy jsme si mohli srovnat priority, zamyslet se nad tím, co je pro nás v životě důležité. Trávit více času se svými blízkými.
- Jak děti komunikovaly mezi sebou?
U prvňáků to hodně zaleželo na rodičích. Z počátku se potkávali pouze na online výuce, později si spolu kamarádi povídali právě přes Microsoft Teams. Někteří se potkali až po nástupu do školy a velmi se na sebe těšili.
- Myslíte, že děti by měly jít v této situaci do školy? Nebo preferujete dobrovolnou docházku?
Já myslím, že ano. Situace se postupně uklidňuje, není důvod, proč by děti zůstávat doma, pokud k tomu nejsou opravdu závažné důvody. Z mé třídy se do školy vrátilo 20 dětí z 22. Jen mě velmi mrzí, že že sjme nemohli být všichni spolu kvůli početnímu omezení školních skupin.
- Myslíte si, že mimořádný stav bude mít nějaký pozitivní dopad na české školství? Posílí ho nebo naopak oslabí?
Mohl by to být velký impulz ke změně. K přehodnocení obsahu vzdělávání i hodnocení. Každý ale může začít hned, nemusí čekat na žádný pokyn.
- Jakou předpovídáte budoucnost? Budou moci žáci v září normálně usednout do lavic? Myslíte, že žáci nebudou mít v učivu nedostatky?
Pevně věřím, že se tak stane a v září všichni usedneme do lavic společně. Musíme počítat s delším časem na opakování a upevňování učiva. Ale z dlouhodobého hlediska v této nucené přestávce nevidím problém.