BLOG 2018/2019

BLOG

Logicvké olympiády se zúčastnily i děti z mateřinek

Logické olympiády se zúčastnily i děti z mateřinek

V pondělí 11. listopadu se v prostorách ZŠ Železného v Prostějově odehrálo okresní kolo Logické olympiády pro žáčky mateřských škol. Do okresního kola postoupilo celkem 11 dětí. Ty se mezi sebou utkaly v logických úlohách, které byly rozděleny do dvou částí. Ve třídě se potkali většinou pětiletí a šestiletí školkáčci a i přesto, že rodiče museli vyčkávat na chodbě, hýřili dobrou náladou. Všichni účastníci bojovali jako lvi a ihned po skončení řešení se pustili do vydatné svačinky. Děti soutěžily o hodnotné dárky a medaile. Ohodnoceno bylo nakonec prvních pět míst. Všichni výherci měli obrovskou radost a slíbili, že se zúčastní i příští rok. Ceny získali:

místo: Jan Bureš
místo: Adam Bláha
místo: Lea Kateřina Zbořilová
místo: Sára Bořilová
místo: Maxim Vychodil

Posted in blog_archiv | Leave a comment

PV_carodejky

Čarodějky

Děti z 2.A vytvářely ve skupinách obrovské plakáty čarovných zemí a hradů, kterým na závěr daly i své názvy.V rámci ČJ do plakátu lepily lístečky s pojmenováním podstatných jmen, které se v jejich plakátech vyskytovaly a v rámci čtení se podílely na vytvoření kouzelnických zaklínadel, která si vzájemně odprezentovaly a nalepily do plakátu.

Posted in blog_archiv, prostejov | Komentáře nejsou povolené

blog_certifikatAJ

Prostějovští páťáci uspěli v mezinárodní zkoušce

Cizí jazyky jsou v současné době důležitou součástí života. To moc dobře ví i žáci ze ZŠ Jana Železného, kteří si ve středu přišli pro certifikáty Cambridge English. Jazykové zkoušky, které děti absolvovaly v únoru, nyní přinesly své ovoce.

Obřadní síň prostějovské radnice byla svědkem předávání osvědčení, které žáci obdrželi na základě svých jazykových dovedností. Dvaadvacet dětí, které navštěvují Třídu Prostějov s rozšířenou výukou, která je součástí ZŠ Jana Železného, prošlo v únoru jazykovou zkouškou Cambridge Young Learners Exam. Ta prověřuje mladé studenty z psaní, čtení, poslechu a mluvení. „Zkoušky byly celkem těžké. Pro mě osobně byla nejjednodušší část mluvení. Jsem na sebe pyšný, že jsem test zvládl a věřím, že angličtinu využiji třeba na střední škole,“ prozradil Václav Vaněk, jeden z žáků 5.A. „Na zkoušky jsem se připravovala měsíc, pomáhala mi i maminka. Jsem ráda, že umím anglicky a domluvím se sama i na dovolené v zahraničí,“ chválila si Alexandra Špringerová, Václavova spolužačka.

Slavnostní událost zahájil primátor města František Jura, který popřál dětem mnoho úspěchů i v budoucnu a poděkoval za jejich píli: „Byla to pro všechny nelehká doba, pro žáky, učitele i rodiče, a jsem rád, že jste to všechno tak zvládli. Věřím, že se vám vaše úsilí vrátí. A kdo ví, možná se vrátí i našemu městu.“

V síni panovala dobrá nálada. Přesto, že na některých byla znát nervozita, všichni si přebírali certifikáty s úsměvem. Ceremonie se zúčastnil i náměstek primátora Jan Krchňavý, který ve své řeči s nostalgií vzpomínal na dobu, kdy tyto žáky pasoval před lety na prvňáčky. Ředitel spolku Třída Prostějov, Tomáš Blumenstein, zase vyzdvihl práci paní učitelky třídní a spolupráci rodičů, kteří dávají dětem základ do života. „Znalost cizího jazyka je v současnosti velkou výhodou. Většina dětí se hlásí na gymnázia, kde jim tyto vědomosti usnadní další studium. Angličtinu určitě použijí i při zahraničních cestách, takže za mě to má jen samá pozitiva,“ uvedla Lenka Jurčíková, třídní učitelka 5. A.

Na předávání certifikátů se přišli podívat i někteří rodiče. Na první pohled bylo znát, jak jsou na úspěch svých dětí pyšní. „U nás doma jsme se na zkoušky moc nepřipravovali. Takže za přípravu vděčíme především paní učitelce. S Třídou Prostějov jsme nadmíru spokojení. Tyto zkoušky dají dětem perfektní průpravu a budou tak lépe připraveny na život,“ prozradila jedna z maminek, Andrea Slováková.

Posted in blog_archiv | Komentáře nejsou povolené

PV_etika

Výuka etiky

Vzdělání je pro naši budoucnost velmi důležité. Díky němu se stáváme úspěšnými a mnoho věcí můžeme změnit k lepšímu. Co však z člověka dělá ČLOVĚKA, je i slušné chování. V našem programu se děti učí i etiketu. Jeden takový mini projektový den s etiketa proběhl v pátek ve třídě 3.A a 4.A na ZŠ Železného v Prostějově. Za dětmi přijela lektorka Kateřina Kloudová, která děti učila pravidlům slušného chování pomocí scének. Děti se zapojovaly a tím je výuka nejen bavila, ale odnesly si z ní i cenné informace.

Posted in blog_archiv, prostejov | Komentáře nejsou povolené

I učitelé se musí učit

Naši učitelé se neustále vzdělávají. Účastní se různých seminářů, školení i workshopů. Jeden takový proběhl v červnu na ZŠ Křídlovické v Brně a zaměřoval se na výuku nadaných dětí. Školení vedla třídní učitelka Světa vzdělání PhDr. Alena Nováková a PaedDr Jana Klodnerová. Na worshop se sjely paní učitelky z Brna, Pardubic i z Březové nad Svitavou. Seminář byl zaměřen na praktické ukázky výuky, na možnosti prolínání jednotlivých předmětů a podněcování aktivity žáků. Ve třídě spolu se školenými seděli i žáci, takže účastnice kurzu zažily na vlastní kůži vedení výuky. V rámci školení bylo poukázáno na to, jak důležité je hledání řešení žákem, kdy učitel vystupuje pouze jako pozorovatel, schopnost vlastní prezentace a zábavné učení. Odpoledne pak proběhla diskuze a náměty, návrhy řešení různých situací. „Ve třídách máme i výrazné osobnosti, nejdříve je třeba proniknout do jejich dušiček, a to i poznáním rodičů a prostředí, ve kterém žijí,“ zdůraznila PhDr. Alena Nováková. Pro pedagoga je tedy důležité nejen učit, ale s dítětem navázat vztah a poznat jej, aby mohl učit dobře.

I učitelé se musí učit

Nadané děti si často připadají jako podivíni

A zase se o nás píše! Redaktorka časopisu Týden vyzpovídala ředitele našeho spolku Tomáše Blumensteina, který je zároveň místopředsedou Mensy ČR. Vyhledávání nadaných dětí se Tomáš Blumenstein věnuje již patnáct let. V rozhovoru se snažil poukázat na to, jak důležité je s těmito dětmi pracovat a jejich talent rozvíjet, jak by měli k takovým dětem přistupovat nejen učitelé, ale i rodiče. Dále doporučil nadaným dětem výuku ve výběrových třídách, popřípadě domácí vzdělávání. Pokud takové zařízení není v blízkém okolí, je dobré navštěvovat alespoň kluby nadaných dětí, semináře, tábory apod. Děti se v takovém prostředí cítí dobře a jejich potenciál se může plně rozvíjet. Ředitel spolku dokonce v rozhovoru potvrdil, že v Mense se nesetkáte jen s vědci a akademiky, ale i se zástupci zcela běžných profesí jako kuchař či pumpař. Nejdůležitější totiž je, že je práce baví.

Hurá do školy - zápis Prostějov

Dne 26. dubna se na ZŠ Železného v Prostějově uskutečnil zápis do prvních tříd. Ty děti, které splnily 23. dubna talentové zkoušky, se v prostorech základní školy mohly s radostí zapsat. Jednalo se spíše o oficiální schůzku, kdy rodiče předložili své osobní údaje i údaje dítěte a domluvili se s třídní učitelkou budoucích prvňáčků Juditou Farkašovou na podrobnostech. Děti si mezitím vybarvily omalovánky a poté si vybraly dárek, který jim vytvořili žáci pátých tříd. Judita Farkašová dále děti pozvala na Školičku na zkoušku, která se bude konat 28. května a 11. června. „Jedná se o jednodenní seznámení se školou. Jde nám především o to, aby se děti seznámily s paní učitelkou a paní vychovatelkou. Aby šly aspoň do trochu známého prostředí,“ upřesnila třídní učitelka budoucích prvňáčků. Do Třídy Prostějov bylo přijato celkem dvaadvacet dětí. „Moc se do školy těším. Mám bráchu ve třetí třídě. A nejvíc ze všeho mě baví zvířátka,“ prozradil s úsměvem předškolák Vojtíšek. Maminka jedné z budoucích prvňaček se také svěřila s pocity své dcery: „Už po talentových zkouškách se ptala, jestli už zítra půjde do školy. Odpočítává dny.“

Info schůzka ve Třídě Prostějov

Dne 17. dubna proběhla na ZŠ Železného informační schůzka pro rodiče budoucích prvňáčků. Schůzka se odehrála v jedné ze tříd přímo ve škole a zúčastnilo se jí spousta zájemců a rozšířenou výuku.

Informační schůzku vedl ředitel spolku Svět vzdělání Tomáš Blumenstein a třídní učitelka budoucích prvňáčků Judita Farkašová, která v současné době vyučuje 5. třídu Světa vzdělání. Oba vystupující představili, co všechno obsahuje rozšířená výuka, jaké je školné a co všechno pokrývá, jaký je koncept této služby, co děti získají navíc. „Hodně lpíme na tom, aby na sobě naši učitelé neustále pracovali. Pravidelně se účastní různých seminářů, konferencí apod,“ uvedl Tomáš Blumenstein.

Jelikož se jedná o výběrovou třídu, děti musí projít talentovými zkouškami. Na to byli rodiče také upozorněni. „Většinou se sem hlásí kolem padesáti dětí, přijatých je dvaadvacet,“ upřesnil ředitel spolku.

Děti mají po celou dobu docházky na první stupeň stejnou třídní učitelku. „Zde se děti nebrzdí. Jde nám především o jejich obohacení. Často vyjíždíme na exkurze, do továren, muzeí. Díky tomu se pak otevírají témata, na která v běžné třídě nemáme čas,“ uvedla Judita Farkašová. Na konci schůzky mohli rodiče klást doplňující dotazy, na které jim bylo bez okolků odpovězeno. Rodiče tak získali ucelené informace a mohli se těšit na talentové zkoušky, které se uskutečnily 23. dubna.

Talentové zkoušky v Olomouci

Ve středu 17. dubna proběhly na ZŠ Řezníčkova v Olomouci talentové zkoušky. Zkoušek se zúčastnilo celkem třicet dva dětí, přijatých bylo dvacet jedna. Malí zájemci o rozšířenou výuku plnili úkoly na třech stanovištích. Mezi zkoušejícími byla třídní učitelka prvňáčků Aneta Kučerová, dále školní psycholožka Eva Kristková a Martina Hrůzová ze Světa vzdělání, která se každoročně podílí na tvorbě talentových testů. Rodiče nervózně přešlapovali na chodbě a drželi svým dětem palce. „Doufám, že to zvládne. Manžel je čelenem Mensy, tak se spojil s lidmi, co pracují s nadanými dětmi. Na této výuce nás nejvíc láká to, že se děti intenzivně učí angličtinu a opravdu získají něco navíc,“ uvedla paní Vitová z Olomouce, jedna z maminek.

Ve dnech 22. a 23. března proběhla konference Vzdělání pro budoucnost, na které se podílel i Svět vzdělání

Vzdělání pro budoucnost – věřme v lepší zítřky

Otázka vzdělávání dětí hýbe odbornou i laickou veřejností. Který přístup je správný, jaké má klady, zápory, jak výuku postavit tak, aby byl její obsah pro žáky co nejpřínosnější? Jak rozpoznat nadané děti a jak je vyučovat, aby se nezadusilo jejich nadání? Jsou ve výuce žádoucí digitální pomůcky? Na všechny tyto otázky se zaměřila konference pod názvem „Vzdělání pro budoucnost“. Na akci přednášeli špičkoví odborníci, kteří účastníky seznamovali s teorií i praktickými ukázkami.

Konference proběhla ve spolupráci čtyř institucí: Mensy ČR, Světa vzdělání, Národního institutu pro další vzdělávání MŠMT a Nakladatelství Fraus. Uskutečnila se ve dnech 22. a 23. března v srdci hlavního města Prahy. Krásné prostory Českého svazu Vědeckotechnických společností ve Starém Městě dodaly akci vážnost a honosnost. Účastníci si dle rozvrhu mohli sami poskládat svůj program. V různých sálech se tak odehrávaly workshopy a přednášky, které uvedly zájemce do světa inovativních metod ve vzdělávání.

Akci zahajovali představitelé jednotlivých institucí, které se na konferenci podílely: Tomáš Blumenstein za organizační tým a Svět vzdělání, Irena Hošková za Národní institut pro další vzdělávání MŠMT, Martin Sedláček za Mensu ČR a Eliška Křížková za Nakladatelství Fraus. Dále vystoupil i Michal Urban, ředitel odboru pro mládež MŠMT.

„Za Mensu pořádáme akce zaměřující se na vzdělávání dětí již spoustu let. V roce 2018 jsme se rozhodli konferenci rozšířit. Dnes máme tři hlavní pilíře: Rozvoj nadání dětí, Digitální vzdělávání a Efektivní učení. Chceme pedagogy inspirovat a ukázat jim směr, jak postavit výuku, aby byla přínosná a příjemná pro obě strany,“ uvedl Tomáš Blumenstein, místopředseda Mensy ČR a ředitel spolku Svět vzdělání.

Přednášek se zúčastnilo kolem čtyři sta padesáti lidí, zpravidla z oboru školství. Většinou to byli učitelé mateřských, základních a středních škol, dále zástupci krajů z oboru školství, členové jazykových nebo soukromých škol apod. Již v průběhu konference vypadali účastníci spokojeně a odnášeli si spoustu nových poznatků. „Moc se mi tady líbí. Nejvíc mě zaujala přednáška Jany Škrabánkové. Vyučuji nadané žáky a je velmi dobré zjistit, jak s nimi mám pracovat,“ chválila si Iva Motlíková, která učí na základní škole německý jazyk a zároveň pracuje na univerzitě v Plzni.

Spokojená byla i Iva Doubková, učitelka na Všeobecném a sportovním gymnáziu ve Vimperku: „Konference jsem se zúčastnila už před dvěma lety a nyní je to ještě lepší. Zajímá mě budoucnost vzdělávání, protože dle mého názoru je změna nutná a zatím se nic nemění. Mám pocit, že talentovaným dětem se nevěnuje takový zájem, jaký by měl. Moc se mi líbila přednáška Jana Vávry o sociálně-emočním učení. Je to předpoklad toho, aby se dítě dokázalo dobře učit.“

V průběhu konference se uskutečnilo celkem osmdesát pět přednášek. Sály byly plné zájemců, kteří diskutovali s přednášejícími o budoucnosti školství, využití digitálních pomůcek ve výuce i o nadaných dětech. Každá přednáška tak nabízela prostor pro vyjádření k danému tématu. „ Chodí nám pochvalné emaily a osobně jsem se setkala s kladnými ohlasy již v průběhu akce. Takže myslím, že konference měla úspěch,“ uzavřela s úsměvem místopředsedkyně Mensy ČR Hana Kalusová. Konference v podobném duchu by se tak měla opakovat v březnu příštího roku.

Seznamte se s průběhem jednotlivých přednášek, které se věnovaly vzdělávání našich dětí:

Projektové učení jako součást vzdělávacího procesu

Workshop vedený ředitelem spolku Svět vzdělání, Tomášem Blumensteinem, se snažil přiblížit práci žáků ve škole skutečnému projektu v jejich budoucím zaměstnání. Přednášející se věnoval historii projektového učení, které se v České republice začalo používat kolem roku 1930. „Inženýr Vrána začal učit ve školách předmět zvaný podnik, který připravoval žáky na práci v podniku. Důležitá je propojenost předmětů, propojenost s reálným životem, spolupráce, vlastní aktivita žáků a hledání řešení,“ vysvětloval Tomáš Blumenstein. V průběhu workshopu padaly od přednášejícího různé dotazy a pedagogové dostávali různé úkoly, takže do celé přednášky byli zapojeni všichni zúčastnění. Tomáš Blumenstein poukazoval na tzv. „Projektové dny“, které se jednou za čas organizují v našich školách. „Tento projekt není špatný, výroba posterů a plakátů, propojení předmětů – přesně o tohle jde. Přesto se mi zdá, že tato projektová výuka se u nás využívá sporadicky. Myslím, že by se dalo dělat víc,“ prozradil ředitel spolku. Důležitými prvky projektového učení je vyhledávání a analýza informací, týmová spolupráce, širší souvislosti i schopnost své výsledky prezentovat. Cílem nejsou jen získané znalosti, ale i dovednosti. „Když jsem si připravoval dnešní seminář, přemýšlel jsem nad tím, že vás seznámím s historií apod. Přesně tak, jak mě to učili ve škole – formou výkladu. Ale pak jsem si řekl, že to udělám jinak. Proto jsem vytvořil projektový den pro učitele,“ uzavřel s úsměvem Tomáš Blumenstein.

Jak nám digitální technologie pomáhají individualizovat výuku

Karel Moric představil ve své přednášce fungování základní školy v Ludgeřovicích v Moravskoslezském kraji, ve které je ředitelem. Snažil se poukázat na to, jak důležitá je ve výuce technologie, která může učivo nejen usnadnit, ale také zefektivnit. „Svět se velmi rychle mění. Držme s ním krok,“ upozornil Karel Moric. Základní škola v Ludgeřovicích je inovativní, na což poukazuje i ve svém mottu: „Jsme jiná škola“. Snaží se bořit mýty o škodlivosti technologií na výuku, naopak prosazuje používání Apple iPadů, robotů, aplikací a dalších digitálních pomůcek.

V technologiích vidí velkého pomocníka a parťáka. „Ke všemu využíváme cloudové zařízení G-Suite od společnosti Google, které nám to vše propojuje. Dnes si již nikdo v naší škole nedokáže představit den bez aktivního využívání digitálních zařízení a aplikací,“ uvedl ředitel školy.

Žáci mají v každé třídě k dispozici SmartBoard a projektor s bílou tabulí, každý učitel vlastní notebook a tablet Apple iPad. Děti nenosí žákovské, vše funguje elektronicky: třídní knihy i žákovské knížky. „Myslím si, že v současnosti je ve škole spousta technologií, tak proč je nevyužívat k individualizaci výuky. Je hodně pedagogů, kteří by chtěli technologie ve výuce používat, ale nemají podporu kolegů ani vedení,“ poukázal na problém mladých učitelů Karel Moric a dodal: „Pak jsou školy, co zařízení mají, ale bojí se, že děti je rozbijí.“

Škola v Ludgeřovicích nezapomíná ani na nadané žáky, kteří mají na její půdě vlastní klub. Děti mohou také vstoupit do školního parlamentu nebo poslouchat školní rádio.

V současné době existuje spousta aplikací, které usnadní práci jak učiteli, tak žákům. A škola v Ludgeřovicích je jim plně nakloněna. Učitelé používají aplikace iPad, Socrative, Kahoot, Seesaw, myšlenkové mapy, on-line cvičení apod. „Myslím, že je důležité adaptivní vzdělávání. To znamená, že se výuka individuálně přizpůsobí vašim možnostem. Rádi bychom měli alespoň pět úrovní. Dítě procvičuje například český jazyk a samo si může vybrat úroveň. Počítač je schopen posouvat děti dál. Nabídne jim úkoly, se kterými budou pracovat,“ vysvětlil ředitel školy.

Přesto, že Karel Moric vyzývá k využívání technologií, uvědomuje si „sílu papíru“. Ve svém výkladu apeluje na to, jak důležité je tyto dva světy propojit. „Všechny děti mnohem raději dělají zkoušky na papíře. I když jsou závislé na technologiích, je tady jasná volba. Nemůžu proto říct, že digitál je lepší než papír, nebo že papír je lepší než digitál. Důležité je to propojit,“ uzavřel přednášející.

Konstruktivismus na vlastní kůži

Konstruktivismus jako takový se začal ve výuce praktikovat na počátku 20. století, Jedná se o styl výuky, který se zaměřuje na to, aby žák učivu skutečně porozuměl a dokázal své vědomosti použít v praxi. Žák je tedy aktivně zapojen do výuky, neposlouchá „slepě“ učitele, ale na procesu učení se sám podílí. Přesně o tomto proudu hovořily ve svém worshopu Martina Hezká, učitelka na základní škole v Pardubicích, a Helena Zitková, lektorka anglického jazyka a programová ředitelka konferencí Vzdělání pro budoucnost 2018 a Vzdělání pro budoucnost 2019.

Workshop s názvem „Konstruktivismus na vlastní kůži“ se snažil pedagogům ukázat, jak lze uplatnit konstruktivní přístup v praxi. Celý výklad probíhal formou diskuzí a práce v týmech. Účastníci měli sami za úkol upřesnit rozdíly mezi tranzmisivním přístupem, tedy kdy aktivní je především učitel, a konstruktivismem, kdy aktivitu přebírá žák a s učitelem spolupracuje. V průběhu celého workshopu se kladl důraz na rozlišování těchto přístupů, na jejich klady i zápory.

Tranzmisivně vedená výuka je v podstatě přenosem informací, klade velký důraz na paměť, žáci mohou být nesoustředění, naopak u konstruktivně vedené výuky žák informace využívá, klade se důraz na kreativitu dětí a jelikož jsou žáci zapojeni do výuky formou společných prací apod., mají o výuku mnohem větší zájem. Účastníci nakonec sami došli k závěru, že tranzmisivní výuka hodnotí výsledky, zatímco konstruktivismus hodnotí samotný proces. „Každý učitel má svou vlastní filozofii. Každý konstruktivismus vnímá jinak,“ vysvětlovala Helena Zitková.

Konstruktivismus by se tedy v praxi mohl uplatňovat díky metodě E-U-R. Tomuto modelu učení se také někdy přezdívá třífázový model učení. Tato metoda klade důraz na mechanismy přirozeného učení. A co znamená zkratka skládající se ze tří písmen? Jedná se o popis učení: Evokace, Uvědomění, Reflexe.

Evokace je první fází procesu učení. Pedagog zjišťuje, co žáci o daném tématu vědí, co si o tématu myslí. „Je to velmi jednoduché. Když nás něco zaujme, jsme zvědaví a chceme se o dané problematice dozvědět co nejvíc,“ upřesnila Helena Zitková. Díky evokaci má učitel přehled o vědomostech svých žáků a výuku tomu může přizpůsobit. Druhá fáze učení je uvědomění, kdy žáci zpracovávají získané informace.

Třetí a poslední fází je reflexe. Pedagog zde pátrá po tom, co se žáci naučili, co si upřesnili, v čem se mýlili, na jaké otázky by chtěli znát odpověď. Nejedná se o hodnocení žáků učitelem, ale žáci probírají danou problematiku s pedagogem, diskutují. Ve většině našich škol se pedagogové stále přiklánějí ke klasickému tranzmisivnímu přístupu. Konstruktivismus ovšem vede žáky k samostatnosti a logickému myšlení. Znalosti pak mnohem lépe uplatní v praxi. Mezi výukové metody konstruktivismu patří například projektová výuka, skupinová výuka či didaktická cvičení.

Celý workshop byl veden dle metody E-U-R. Na začátku si přednášející zjišťovaly, co účastníci vědí o konstruktivismu, poté jim daly prostor dojít k jednotlivým bodům sami a nakonec se diskutovalo o průběhu workshopu. Na konci se všichni shodli na tom, že získané informace opravdu využijí v praxi a na jednotlivé body jen tak nezapomenou. Není tedy načase zapojit více i žáky v našich školách?

Škola pro budoucnost, budoucnost pro školu

V současném systému školství existuje řada otázek. Spoustu let se program výuky nikam neposunul, naše děti se učí stejným způsobem jako kdysi my. Je to ovšem správně? Proč se ani po třiceti letech nepodařila prosadit humanizace školství? Co brání progresivnímu vzdělávání? Co je příčinou toho, že v českému školství se nedaří prosadit osobnostně rozvíjející pojetí výuky? Na tyto a jiné otázky se snažila odpovědět Vladimíra Spilková, doktorka filozofie v oboru pedagogická psychologie a bývalá vedoucí katedry primární pedagogiky Karlovy univerzity.

Celá přednáška se nesla v duchu hledání odpovědí na zapeklité otázky. Vladimíra Spilková upozorňovala ve svém výkladu na střet paradigmat vzdělávání.

Stavěla proti sobě tradiční systém výuky, který se zaměřuje na předávání poznatků a neklade důraz na osobnost člověka, a humanistické vzdělávání, jehož hlavním cílem je komplexní osobnostní rozvoj žáka. Právě škola by dle přednášející měla vytvářet podmínky pro rozvinutí potenciálu každého dítěte. „Velmi důležité je vést dítě k samostatnosti. Každý žák má právo na svébytnost, na to být sám sebou,“ zdůraznila Vladimíra Spilková.

Co je tedy klíčem k tomu prosadit širší vzdělávání? „Cílem není kvantita. Důležité je, aby žák látce porozuměl. Učitel by měl být schopen dětem vysvětlit, proč je látka důležitá,“ vysvětlila přednášející. Ve svém výkladu se dále zaměřila na klíčové principy humanistického pojetí školního vzdělávání, mezi které patří například péče o kulturu sociálních vztahů, víra ve schopnosti žáka, celostní rozvoj osobnosti nebo péče o kvalitu sociálně emočního klimatu školy či třídy.

Dítě k učiteli vzhlíží a proto je klíčová i pedagogická komunikace. Učitel by měl žákům projevovat úctu a respekt, stejně jako žáci učiteli. Velmi důležitá je partnerská komunikace, kdy se dítě cítí být přijímáno a uznáváno. Pedagog by neměl být pouze v pozici, že vede, řídí, ale měl by nabídnout i svou partnerskou tvář, kdy děti inspiruje, vybavuje pocitem sebeúcty a sebedůvěry. Mezi dospělými se velmi často objevují lidé s talentem, který neumí využít. Ve většině případů za to může vliv vnějšího okolí, kdy je člověk „zašlapán“ různými autoritami. Učitel by měl mít přirozenou autoritu, nejde o to, že žáci nemají hranice, ale právě dítě by se mělo podílet na vytváření pravidel komunikace a společného života ve třídě. „Největší umění učitele je postupně zbavovat dítě vlivu, které ho usměrňují z vnějšku,“ upřesnila Vladimíra Spilková.

Přednášející dále kladla ve své přednášce důraz na integraci školního učení s praktickým životem. Velmi důležité je propojování jednotlivých předmětů, s čímž současný systém školství celkem bojuje. Děti by znalosti získané ve škole měly být schopny použít i v reálném životě. Dle Vladimíry Spilkové by se výuka měla více zaměřit na skupinové činnosti a prožitkové vzdělávání.

Na konci přednášky došlo k vášnivé diskuzi mezi jednotlivými návštěvníky. K tématu se vyjadřovali především pedagogové z řad posluchačů, kteří apelovali nejen na zodpovědnost rodičů, ale i státu. „Ze škol se staly hlídárny. Jak máme vyučovat děti, které nemají podporu v rodině?“ položila řečnickou otázku do publika jedna z posluchaček. „Prosím, podpořme nadané! To jsou ti, kteří jednou povedou společnost. Ti, co nekřičí, ale naslouchají. Ti, co mohou něco změnit,“ uzavřela jedna z posluchaček, která se věnuje předškolnímu vzdělávání.

Proč nemáme vzdělávací systém jako ve Finsku

Náš vzdělávací systém není dle odborníků zrovna v nejlepší kondici. Školství je závislé na tom, jak funguje celá společnost. Už jen témata, kterými se zabývají naši politici, svědčí o tom, že vzdělání našich dětí není na prvním místě. Dle nich existují mnohem důležitější problémy k řešení. V České republice mají učitelé jedny z nejnižších platů v poměru s platy vysokoškolsky vzdělaných lidí, což brzdí rozvoj školství. Mladí lidé studují učitelství, ale nakonec do škol nenastoupí. Pokud nastoupí, rychle odchází. Přesto je česká společnost se stavem veřejného školství spokojena. Těmito a podobnými otázkami se zabýval Bob Kartous, vedoucí analýzy a komunikace EDUIn, který se problematice vzdělávání věnuje již léta.

Ve své přednášce porovnával české školství se vzdělávacím systémem ve Finsku. „Vzdělání bylo pro Finy důležité již od nepaměti. Díky němu mohou být totiž krok napřed. To jim dává větší šanci přežít,“ vysvětloval Bob Kartous postoj severského národa ke školství. Ve Finsku je vzdělávání dětí vždy jedno z hlavních témat, které se probírá v parlamentu. Finové drží pospolu. Jako příklad uvedl Bob Kartous takovou maličkost, jako je jezení čočky – každý čtvrtek se v celé zemi jí na oběd čočka – ať je to ve školách, školkách nebo na úřadech. Finové tímto vyjadřují vzájemnou soudržnost.

Mladé lidi školství neláká především kvůli jeho konzervativnosti a nízkým platům. „Současná vláda se snaží zvednout učitelům mzdy, ale současně šetří na prostředcích vzdělávání,“ upozornil na postoj politiků Bob Kartous. Učitelská populace stárne a lidé, co chtějí přinést něco nového, jsou často kritizováni a nepřijímání. Kartous vidí také obrovský deficit v metodách vyučování. Velmi důležité je dle něj zážitkové učení. „Jsem odpůrce známkování. Je to pro mě nepochopitelné.

Několik alternativních tříd v naší zemi již existuje a těší se kladným ohlasům,“ řekl s úsměvem Kartous a uvedl příklad jednoho pražského gymnázia, kde žáci nemají jednotlivé předměty, ale informaci získávají uceleně. Žáci ve Finsku nejsou v prvních šesti letech ve škole vůbec známkovaní. Škola je podporuje v tom, aby se pro vědomosti nadchly. „Někteří lidé věří, že když zvýšíme nároky u státní maturity, tlak na studenty bude větší a studenti budou mít vyšší vzdělání. Opak je ale pravdou,“ upozorňuje na problémy v současném školství a nabízí řešení: „Budoucnost vidím v tom, abychom děti nezahlcovali. Měli bychom vytvářet základy celistvého obrazu světa ve smysluplných obrazech.“

Dle analýzy je ohroženo chudobou až čtyřicet procent mladých lidí, kteří dosáhli základního nebo středního vzdělání bez maturity. U lidí, jejichž rodiče mají vysokoškolské vzdělání, je podíl ohrožených chodbou velmi nízký, pouhých patnáct procent. Vzdělání je tedy klíčem k lepšímu životu. „Rodina je nejdůležitějším faktorem úspěchu ve vzdělávání. Obědy do škol nestačí. Je třeba, aby rodiny s nízkým socioekonomickým statutem měly možnost podpory vzdělávání svých dětí i mimo školy, ať už jde o doučování, nebo kroužky,“ uvádí se v Auditu vzdělávacího systému 2018. Autorem konceptu tohoto auditu je právě Bob Kartous. Učitel by měl umět rodičům poradit v jejich vzdělávacím i výchovném procesu. Přesto jsou klíčovými aktéry, kteří mohou něco ve školství změnit, ředitelé škol. Především oni totiž ovlivňují chod celé školy a tím i školství. Právě oni by měli vést a směrovat učitele.

Na základě výsledků Auditu vzdělávacího systému 2018 se Bob Kartous snažil v průběhu přednášky poukázat na to, jak by měl systém fungovat: že by se mělo podpořit propojení školského systému a neformálního vzdělávání, že jsou potřeba změny v rámcových vzdělávacích programech, navýšení platů pedagogů, nová legislativa podporující společné vzdělávání v praxi, strategie digitálního vzdělávání, rostoucí počet škol věnujících se odlišnému vzdělávacímu přístupu, nový přístup České školní inspekce k hodnocení škol a stimulace jejich rozvoje. České školství má spoustu výhod: v ČR je rozvinutá školská infrastruktura, existující síť pro další vzdělávání učitelů či vysoký podíl absolventů se středoškolským vzděláním. Přesto systém zamrznul a ve školství potřeba spousta změn. Vzdělání je totiž klíčem

Talentové zkoušky na ZŠ Svážná v Brně Novém Lískovci

Do programu Světa vzdělání mají otevřenou bránu všechny děti, které dychtí po vědomostech a učení. Zda má dítě potenciál a předpoklady zvládnout rozšířenou výuku už rozhodují odborníci na základě talentových zkoušek. Dnes v odpoledních hodinách proběhlo 2. kolo talentových zkoušek na ZŠ Svážné v Brně Novém Lískovci. Na přezkoušení se dostavilo patnáct dětí. Malí zájemci byli pod dohledem tří odborníků: Lucie Chládkové, Lenky Brabcové a Jany Hudákové. Děti předvedly svou prostorovou orientaci, fonologii, matematické představy, zrakovou diferenciaci a grafomotoriku. Každé přezkoušení trvalo zhruba čtyřicet pět minut. Většina dětí si ovšem ze zkoušky nic nedělala a s úsměvem přebíhala z jednoho stanoviště na druhé.

Uchazeči měli k dispozici tři prostorné třídy, ve kterých talentovky absolvovali. Na chodbě mezitím nervózně přešlapovali rodiče. „O Světě vzdělání jsem se dozvěděla od kolegyně z práce. Líbí se mi rozšířená výuka a celkově tato škola. I pedagogové, kteří zde učí, nám připadají rozumní,“ uvedla jedna z maminek Tereza Pinkasová.

Jakmile bylo přezkoušení ukončeno, o přijetí či nepřijetí žáka se radila komise skládající se z přezkušujících a ředitele spolku Světa vzdělání, Tomáše Blumensteina. Komise hodnotila zralost každého jedince, počet získaných bodů i schopnost komunikace. Talentových zkoušek se zúčastnilo celkem třicet sedm zájemců. Z toho bylo vybráno dvacet čtyři budoucích prvňáčků. A nebylo to vůbec snadné! Ať už se děti uspěly či ne, přejeme jim hodně štěstí a bezproblémový nástup do školních lavic.

Výhra ve výtvarné soutěži Albatros

Naši žáci ze ZŠ Ostrava-Hrabůvka se nedávno zapojili do výtvarné soutěže „Albatros slaví 70 let“. Děti se do malování pustily s velkým elánem a zvolily techniku Land Art. Díky své píli získaly hned dvě ceny!! Vybojovaly si tak dvě krásné knihy, které určitě využijí i ve třídě. Gratulujeme!

Děti ze ZŠ Železného si vyběhaly diplomy

Dne 12. dubna proběhl na ZŠ Železného v Prostějově běžecký závod Čokoládová tretra. Jedná se o závod, který se koná každý rok touto dobou. Děti soutěží v různých věkových kategoriích. Čokoládové tretry se účastní především žáci 1. stupně základní školy. První tři vítězové pak postupují do čtvrtfinále, které se koná v Olomouci. Dětem ze Světa vzdělání se podařilo získat hned několik ocenění! Počasí závodu příliš nepřálo, ale všichni se bavili a atmosféra byla úžasná. Děti se sice utkaly, ale zároveň se velmi podporovaly. Všichni žáci si slíbili, že příští rok posunou své osobní rekordy zase o kus dál.

Úspěchy našich žáků v matematické soutěži

Žáci druhých až pátých tříd ze základní školy Železného v Prostějově se v průběhu března zúčastnili soutěže Matematický klokan. Jedná se o řešení matematických úloh ve stanoveném čase, kdy soutěžící vybírá jednu z pěti možností. Žáci jsou dle věku rozděleni do šesti kategorií: Cvrček (2. – 3. třída ZŠ), Klokánek (4. – 5. třída ZŠ), Benjamín (6. – 7. třída ZŠ), Kadet (8. – 9. třída ZŠ), Junior (1. – 2. ročník SŠ) a Student (3. – 4. ročník SŠ). Naši žáci dosáhli velkého úspěchu! Jan Černý ze 3.A se umístil na druhém místě v okresním kole a jeho sestra Marie Černá ze 4.A byla dokonce první v okrese a druhá v krajském kole. Sourozencům gratulujeme k úspěchu a přejeme spoustu dalších vypracovaných úloh! 🙂

Co na to děti? První ročník soutěže pro děti sklidil úspěch

Okořenit dětem výuku je velmi důležité. Pro žáky je vybočení ze stereotypu velký zážitek, na který budou ještě dlouho vzpomínat. A hlavně je to baví! Přesně s tímto účelem zorganizovala Lenka Kopecká soutěž pro děti. Je třídní učitelkou 1.A na ZŠ Železného, třídy, která je součástí programu Svět vzdělání. Jelikož ráda experimentuje a vymýšlí pro „své“ děti různé aktivity, přemýšlela, čím by výuku dětem okořenila. „Snažila jsem se najít něco, abych nemusela zařazovat vědomostní otázky. Chtěla jsem vytvořit něco tipovacího, ať se žáci baví. Inspirovala jsem se televizním pořadem „Co na to Češi“. Připravila jsem tedy dotazník s různými otázkami, který koloval po škole. Dotazník vyplňovalo sto žáků,“ uvedla učitelka. Sestavování otázek a vyhodnocování trvalo asi dvě odpoledne.

Lenka Kopecká navázala spolupráci s Kristýnou Zahradníčkovou, která vede třídu 3.C. Kolegyně tak v každé třídě vytvořily týmy, které se utkaly v soutěži. „Děti si samy vybraly pět zástupců, kteří budou soutěžit. Soutěž nespočívala ve vědomostech, ale žáci museli uhodnout nejčastější odpověď ostatních dětí,“ upřesnila Kopecká.

Jelikož se jednalo o první ročník, třídní učitelka prvňáčků nevěděla, co od toho očekávat. „Pokud se to osvědčí, určitě toho využijí i další třídy,“ konstatovala s úsměvem.

V aule ZŠ Železného se tedy utkali Indiáni – tým prvňáčků, a Black tým – tým třetáků. Oba týmy měly v obecenstvu své fanoušky, kteří skandovali a provolávali jména jednotlivým hráčů. Atmosféra byla úžasná. Na úvod si všichni zazpívali a dvě žákyně zarecitovaly básničku. „Všichni jsme se tady sešli, abychom si to společně užili. Fanoušci nenapovídejte, ať můžeme na konci určit správného vítěze,“ uvedla ve své úvodní řeči Lenka Kopecká, která měla po boku svou asistentku, Kristýnu Zahradníčkovou.

Z každého týmu tak byl vybrán jeden zástupce, který se postavil proti protivníkovi a jakmile padla otázka, v rychlosti musel zazvonit na zvonek a vystřelit svou odpověď. Soutěžící prošli pěti koly. Bylo tedy položeno pět otázek. Soutěž proběhla velmi rychle a v sále bylo cítit nadšení. Nakonec zvítězil Black tým, který prvňáčky porazil. Ale první třída si vedla velmi dobře! „Nikdo z vás nemusí být smutný. Tuhle si určitě zopakujeme. Vždy musí být někdo vítěz a někdo poražený,“ podporovala malé Indiány jejich třídní učitelka. Oba týmy skvěle spolupracovaly a někdy padaly opravdu zajímavé odpovědi. Všichni se opravdu dobře bavili.

Třeťáci tak získali odměnu pro celou třídu. Z jejich týmu byli vybráni ještě dva zástupci, kteří se zúčastnili finále. Oba soutěžící museli na střídačku odpovídat v co nejrychlejším čase na pět otázek. Pokud by dohromady získali více než sto padesát bodů, získali by odměnu ještě pro Black tým. Což se jim podařilo. Všem tak byla provolána sláva a nakonec všichni soutěžící sklidili velký potlesk. „Jsem moc spokojená. Děti se aktivně zúčastnily a moc si to užily,“ uzavřela Lenka Kopecká.

Logická olympiáda

V pátek 2.11.2018 proběhlo v Prostějově v Národním domě krajské kolo logické olympiády.
V kategorii A zabodovaly děti ze Třídy Prostějov.

Stella Černá ze 4.A získala 1. místo
Michal Jaroslav Musil z 5.A získal 2. místo
Anna Marie Matějková z 5.A získala 3. místo

Z Třídy Brno v krajském kole v kategorii A zabojoval Jakub Pazdera, který se umístil na 3. místě.

Všichni vítězové postupují do celostátního finále logické olympiády, které se uskuteční 26.11.2018 v Míčovně Pražského hradu v Praze. Gratulujeme!

V pondělí 26.11.2018 proběhlo finále logické olympiády v Míčovně Pražského hradu v Praze. Jakub Pazdera se v kategorii A umístil na 5. místě. Je to obrovský úspěch a moc gratuluje